Utíká to, utíká…nemůžu se nabažit jara a ono už je
tu léto.
Letos jsem na sebe hrdá, nezaspala jsem a stihla
jsem obilí natrhat dřív, než ho sklidili. Původně jsem z něj chtěla dělat
věnec na dveře, jenže jsem ztroskotala na otázce: „Jak to provézt“. Přivazovat
trsy by byla makačka (při které mi chybí třetí ruka) a lepit je ještě větší. A tak
jsem prostě sáhla po džbánu, pár větvičkách eukalyptu a za chvíli bylo hotovo.
Mám kliku… obilí, slunečnice, makovice i kukuřice
mi rostou na polích cestou do práce. A tak jednou začas škubu, škubu a dělám si
radost.
Když už zmiňuji eukalyptus… zamilovala jsem si ho.
Vypadá stejně čerstvý jako uschlý, drží si barvu a v jakékoli dekoraci mu
to sluší.
Žádné komentáře:
Okomentovat